Bezpečný provoz regálů - kontroly regálů

Pro uložení materiálů a předmětů je často výhodné, využít skladovacích regálů. Proto lze regály nalézt téměř v každé firmě.

Co se ale pod pojmem regál skutečně rozumí? Právní předpisy tento pojem blíže nedefinují.

Regálem zejména rozumíme:

1. technické zařízení, které je výrobcem označeno jako regál a dále 
2. stabilní technické zařízení, které slouží ke skladování materiálu a které se skládá zpravidla ze svislých sloupů nebo jiných bočních konstrukcí a vodorovných konzolí, popř. nosníků polic, které mohou být dále osazeny proložkami (policemi). 

Naopak za regál se většinou nepovažují nábytkové police a skříně, které zpravidla tvoří zařízovací vybavení administrativních prostor a slouží především k ukládání drobných a lehkých materiálů.

Tímto však v nejmenším nechci naznačit, že by se snad nábytkové nosné police, neměli provozovat bezpečně a pravidelně kontrolovat.

Základní zásady pro zajištění bezpečného provozu regálů

Použité regály musejí zejména svou konstrukcí odpovídat předpokládanému využití a zatížení. Tj .regály musejí být vhodné pro zakládání konkrétních břemen. 

Regály musejí být samozřejmě správně sestaveny, dle požadavků výrobce a pokud je to vhodné nebo i nutné, řádně zakotveny. Stabilita regálů nesmí být zajištěna vzájemným opírání regálů nebo opíráním regálů o konstrukce. Regál musí být po celou dobu svého provozu stabilní a to bez ohledu na jeho plnost.

K regálu musí být dostatečný přístup. Ulička před regálem nesmí být užší než 1.1 m, výjimkou je ulička, která vznikne mezi dvěma regály, která může být zúžena na šířku 1 m.

Každý regál musí být označen štítkem s uvedením největší nosnosti buňky a nejvyššího počtu buněk ve sloupci. Rovněž je vhodné každý regál označit unikátním evidenčním číslem, pro průkazné provádění kontrol.

Dobré je si uvědomit, že každý sklad musí být označen tabulkou, udávající maximální nosnost podlahy. I plně zatížený regál nikdy nesmí toto zatížení překročit a nesmí tak nadměrně namáhat nosné části stavby. 

Další požadavky na bezpečný provoz regálů, musí stanovit příslušný vedoucí zaměstnanec, zpravidla ve spolupráci s odborně způsobilou osobou v BOZP a to na základě požadavků právních předpisů, výsledků řízení rizik a konkrétních podmínek skladování. Pravidla se zpravidla zapracují do místního provozního bezpečnostního předpisu. Pokud si chcete nechat předpis vypracovat, neváhejte nás kontaktovat.

Kontroly regálů

Regály spadají do skupiny technických zařízení, které podléhají kontrolnímu režimu dle § 4, NV. č. 378/2001 Sb., který se stanoví bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí.

Dle ustanovení tohoto nařízení, se kontroly regálů provádějí ve lhůtách a za podmínek dle průvodní dokumentace (návodu výrobce), nejdéle však ve lhůtě 1 x ročně. Pokud není průvodní dokumentace k dispozici, stanoví rozsah kontrol zaměstnavatel v místním provozním bezpečnostním předpise.

Co vše kontrolovat, může napovědět vzorový protokol o kontrole regálu SAW, který naleznete v sekci ke stažení.

Z kontroly regálu musí být zejména zřejmé, který konkrétní regál byl kontrolován - regál musí být fyzicky označen jednoznačným identifikátorem, např. evidenčním číslem a toto číslo musí být uvedeno v protokolu. Protokol si zdarma můžete stáhnout v sekci ke stažení.

Pokud se na kontrolu regálů necítíte, rádi Vám s ní pomůžeme. Ke kontrole regálů Vám navíc můžeme dodat vypracovaný místní provozní bezpečnostní předpis včetně identifikace nebezpečí ve spojitosti s provozovanými regály a hodnocením rizik z těchto nebezpečí plynoucích. Kontaktovat nás můžete např. prostřednictvím objednávkového formuláře.

Průkaz nosnosti regálu

Pokud používáte regál, k němuž nemáte k dispozici průvodní dokumentaci výrobce, tj. nemůžete prokázat nosnost jednolitvých buněk a regálových sloupců, není zcela nezbytné, takový regál dávat do šrotu.

Nosnost regálu je v tomto případě nejvýhodnější si nechat určit statikem nosných konstrukcí. To je však složitý a velmi nákladný postup. Proto může být lepším řešením, provést průkaz nosnosti regálu. Nejedná se o právní postup - tj. tento postup není definován ani vymezen právními předpisy. Jde o postup nad rámec předpisů, který Vám však může v případě zborcení konstrukce regálu a úrazu, pomoci zprostit se odpovědnosti.

Jak tedy při průkazu nosnosti postupovat?

Zjevně přetížený regál.

Zatěžkávací zkouška regálu

Průkaz nosnosti regálu se provádí tzv. zatěžkávací zkouškou regálu. Provádění zatěžkávací zkoušky zajišťují příslušní vedoucí zaměstnanci. 

Při zatěžkávací zkoušce se postupuje následovně: 

1. osoba, která zatěžkávací zkoušku provádí nejprve odborně odhadne, předpokládanou maximální nosnost regálové buňky (buněk) a regálového sloupce; maximální nosnosti se odhadují zejména dle jiných regálů obdobné konstrukce, ke kterým je k dispozici průvodní dokumentace výrobce a s přihlédnutím k technickému stavu regálu a materiálům konstrukce regálu; 
2. pro každou regálovou buňku se připraví požadované závaží, které svou hmotností odpovídá předpokládané maximální nosnosti buňky; v případě, že regálový sloupec obsahuje více buněk, závaží musejí být volena tak, aby nebylo překročeno předpokládané maximální zatížení regálového sloupce; 
3. připravená závaží se umístí do jednotlivých regálových buněk; při umisťování závaží je nutno dbát zvýšené opatrnosti a počítat s možností zborcení části nebo celé konstrukce regálu a pádu pokládaného závaží; osoba provádějící zatěžkávací zkoušku, na základě vyhodnocení rizik, případně vypracuje pracovní postup umisťování závaží a to včetně uvedení odpovídajících bezpečnostních opatření; s tímto postupem před zahájením prací při umisťování závaží, prokazatelně obeznámí všechny dotčené zaměstnance; 
4. po umístění posledního závaží se začne počítat čas; závaží musejí zůstat umístěny v regálových buňkách po dobu minimálně 24 hodin; osoba provádějící zatěžkávací zkoušku může stanovit dobu delší, než 24 hodin; 
5. po uplynutí stanovené doby, zpravidla po uplynutí 24 hodin, se závaží z jednotlivých buněk vyjmou; při vyjímání je nutno dbát zvýšené opatrnosti; postupuje se obdobně, jak uvedeno v bodě 4.3; 
6. po vyjmutí všech závaží z regálových buněk, se vyhodnotí stav regálu, zejména, zda tento regál nejeví známky mechanických poškození či narušení statiky, popř. i jiné závady, vyvolané zatěžkávací zkouškou a ohrožující bezpečný provoz regálu; pokud jsou závady vyvolané zatěžkávací zkouškou zjištěny, regál a pokud již nedošlo k trvalému poškození regálu, zatěžkávací zkouška se může opakovat pro závaží nižší hmotnosti; v opačném případě, tedy v případě, že regál nejeví známky poškození vyvolaných zatěžkávací zkouškou, považuje se předpokládaná maximální nosnost regálové buňky a předpokládaná maximální nosnost regálového sloupce za prokázanou; regál nyní může být označen štítky, které budou tyto nosnosti udávat. 

Osoba, která provedla zatěžkávací zkoušku, je o této povinna vypracovat protokol. Protokol o zatěžkávací zkoušce vždy obsahuje následující údaje a informace: 

1. identifikaci regálu: (evidenční číslo regálu; popis regálu (počet buněk, počet sloupců, materiál regálu); popř. další údaje); 
2. identifikaci osoby, která provádí zatěžkávací zkoušku: (jméno a příjmení; funkce / odborná způsobilost; podpis; v případě podnikající fyzické osoby nebo právnické osoby navíc IČ); 
3. nákres regálu s názorným uvedením předpokládaných maximálních nosností jednotlivých regálových buněk a regálových sloupců; 
4. stručně informace o tom, jakým způsobem byly maximální nosnosti dle bodu 3 odhadnuty; 
5. popis použitých závaží a způsob zjištění jejich hmotnosti;
6. datum a čas zahájení zatěžkávací zkoušky;
7. datum a čas ukončení zatěžkávací zkoušky;
8. vyhodnocení zatěžkávací zkoušky;
9. závěr, ze kterého jasně vyplývá, zda bylo předpokládané maximální zatížení regálových buněk a sloupců ověřeno;
10. další popis průběhu zkoušky, popř. jiných důležitých informací o zkoušce.

Vzorový protokol o zatěžkávací zkoušce, nalezente v sekci ke stažení.

A jsou kontroly regálů opravdu důležité?

Při své praxi se opravdu velmi často setkávám s názorem, že kontroly regálů jsou zbytečnou byrokracií. Že regál nemůže způsobit úraz. Opak je ale pravdou. Pracovních úrazů ve spojitosti s regály již v historii bylo opravdu značné množství. A bohužel, jich ještě spousta bude. Přitom úrazy nemusejí vznikat nutně jen přímou chybou úrazem postiženého zaměstnance (např. lezení po regále, nepoužití schůdků, ochranných prostředků, vědomé přetížení regálu), ale i vnějšími vlivy (únava materiálu, koroze, jiná poškození). 

Přitom úrazy mohou být velmi vážné. Často se jedná o úrazy hlavy, vážná poranění nohou a nebo celková, mnohačetná poranění.

Nepodceňujte proto bezpečný provoz Vašich regálů!

Autor: Ing. Vít Hofman, OZO BOZP