Poskytování osobních ochranných pracovních prostředků (OOPP)

Opět se hromadí dotazy k problematice BOZP, tentokráte z oblasti poskytování osobních ochranných pracovních prostředků. Pokusím se na ně tedy věcně odpovědět.

Dotaz č. 1: "Je nutné poskytovat osobní ochranné pracovní prostředky proti podpisu?"

Ne, osobní ochranné pracovní prostředky, dále jen OOPP, není nutné proti podpisu poskytovat. Alespoň žádný právní předpis tuto povinnost zaměstnavateli neukládá. Zaměstnavatel má pouze povinnost OOPP zaměstnancům poskytovat a to na základě zhodnocení rizik.

Je však nutné podotknout, že v případě vzniku pracovního úrazu bude právě na zaměstnavateli, aby prokázal, že konkrétní OOPP zaměstnanci poskytl. A co je snazšího, než vytáhnout evidenční list o výdeji, kde zaměstnanec svým podpisem převzetí OOPP stvrdil. Prokázání je samozřejmě možné i jinými způsoby, např. prostřednictvím svědků, kamerovým záznamem apod. To však může být značně komplikované.

Pro evidenci výdeje poskytovaných OOPP doporučuji využívat vzor evidenčního listu SAW (zdarma ke stažení).

Dotaz č. 2: "Dle jakého předpisu se stanoví doba použití jednotlivých poskytovaných osobních ochranných pracovních prostředků?"

Žádný závazný právní předpis neukládá zaměstnavateli povinnost, stanovit dobu použitelnosti jednotlivých poskytovaných osobních ochranných pracovních prostředků.

Dle nařízení vlády č. 495/2001 Sb., vzpp, je zaměstnavatel povinen stanovit dobu používání OOPP na základě četnosti a závažnosti vyskytujících se rizik, charakteru a druhu práce a pracoviště a s příhlédnutím k vlastnostem ochranných prostředků.

Dalším důležitým faktem, který je nutno zmínit je skutečnost, že OOPP musejí být po celou dobu používání funkční, tj. musejí chránit před riziky a že je zaměstnanci musejí používat v souladu s požadavky výrobce.

S ohledem na výše uvedené je tedy zřejmé, že zaměstnanec má nárok na nový OOPP kdykoli, kdy ten současný ztratí ochrannou funkci nebo kdy uplyne doba jeho použitelnosti, popř. kdy je překročen počet použití nebo i jiná podmínka, stanovená výrobcem OOPP.

Kromě výše uvedených případů může zaměstnanci OOPP sloužit libovolně dlouho.

Zaměstnavatel si samozřejmě může stanovit vlastní doby použitelnosti u jednotlivých OOPP. Toto se však jeví jako kontraproduktivní. Velmi časté jsou např. případy, kdy zaměstnavatel stanovil vnitřním předpisem dobu použitelnosti ochranných bot a pracovního oděvu např. na 1 rok. Šatníky zaměstnanců jsou pak po několika letech plné těchto OOPP, v poměrně dobrém a zejména použitelném stavu.

Při stanovení doby použitelnosti tedy doporučuji, namísto taxativního stanovení v měsícíh nebo např. rocích, stanovit dobu použitelnosti v délce od prvního použití, do doby ztráty ochranné funkce.