Povědomí zaměstnance o BOZP, PO - výsledky průzkumu

Je tomu již 8 měsíců, co byl na webu zveřejněn otevřený dotazník, který si kladl za cíl odhalit, jaké je povědomí českého zaměstnance o věcech bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a požární ochrany.  Dne 4. listopadu, kdy zároveň přišla i poslední odpověď a tedy přesně za 8 měsíců, byl tento dotazníkový průzkum ukončen. Vysněná účast byla 1000 respondentů, reálný odhad byl 100 respondentů. Nakonec se podařilo získat více než 200 vyplněných dotazníků, přesně tedy 206. Každému ze zúčastněných velmi děkuji za jeho čas a za cenné odpovědi.

Z celkového počtu 206ti respondentů, bylo:

• 62 respondentů žen (30 %);
• 144 respondentů mužů (70 %).

• 62 respondentů (30 %) pracuje v práci, zařazené do kategorie 1;
• 32 respondentů (15,5 %) pracuje v práci, zařazené do kategorie 2;
• 16 respondentů (7,7 %) pracuje v práci, zařazené do kategorie 3;
• žádný respondent nepracuje v kategorie 2R a kategorii 4;
• 96 respondentů (46 %) neví, do jaké kategorie je jejich práce zařazena.
• 16 respondentů (7,7 %) uvedlo, že prodělalo pracovní úraz s neschopností delší než 3 dny.

• Fyzická zátěž 64x (31 %);
• Pracovní poloha 42x (20,3 %);
• Psychická zátěž 38x (18,4 %);
• Zraková zátěž 36x (17,4 %);
• Hluk 22x (10,6 %).

Pozn.: Údaje jsou částečně zkreslené. Zřejmě někteří respondenti, kteří označili, že jejich práce jsou zařazený výlučně do kategorie 1 nebo kteří neví, do jaké kategorie je jejich práce zařazena, uvedli i rizikové faktory.

Grafické výsledky jednotlivých otázek

Výsledek první otázky není nikterak přesvědčivý. Ani ne polovina dotázaných považuje bezpečnost práce za důležitou. Ze 15 ze 16ti respondentů, kteří prodelali pracovní úraz, považuje BOZP za důležitou.

Obdobně 14 ze 16ti respondentů, jejichž práce je zařazena jako riziková, považuje BOZP za důležitou.

Požární ochrana dopadla jen nepatrně lépe, než BOZP. Rovněž se potvrdil předpoklad, že požární ochranu většina zaměstnanců považuje za samostanou kapitolu, nikoli jako neoddělitelnou součást BOZP.

Převážná většina respondentů ví, který právní předpis řeší otázky BOZP. Do jaké míry je výsledek otázky zásluhou znalostí zaměstnanců a do jaké míry zásluhou vylučovací metody, však zůstává nezodpovězeno.

Čtvrtá otázka potvrdila, že zaměstnanci požární ochranu ve firmě úzce spojují s hasičským záchranným sborem. Přesto, většina z nich správně označila, že požární ochranu řeší zákon o požární ochraně.

Znepokojující je i fakt, že téměř polovina dotázaných neví, do jaké kategorie byla jejich práce zařazena. Jednou z možností, proč tomu tak je, může být i fakt, že ve firmě probýhá nedostatečné školení o BOZP. Další, dle mého soudu pravděpodobnější příčinou je skutečnost, že práce do kategorií vůbec zařazeny nejsou. Průzkumu se nezúčastnil žádný respondent, který by pracoval v práci kategorie 2R a 4.

Zcela logicky mezi nejběžnější rizikové faktory patří fyzická námaha (zejména manipulace s břemeny), a pracovní poloha. Časté uvedení psychické zátěže, jakožto rizikového faktoru, ukazuje trend zaměstnavatelů, zřizovat třísměnné provozy.

Většina dotázaných zná  smluvního poskytovatele pracovnělékařských služeb (dříve "závodního lékaře"). Zda je však 61 % kladných odpovědní možno považovat za dostatečné a to zejména vzhledem ke skutečnosti, že každý zaměstnavatel musí mít smluvního lékaře, je věc druhá.

Čtvrtina zaměstnanců ví, že u jejich zaměstnavatele působí osoba odborně způsobilá k zajišťování úkolů prevence rizik v oblasti BOZP (tzv. OZO BOZP). Bohužel však téměř 40% o této osobě neví a 36 % uvádí, že u zaměstnavatele nepůsobí. Sice je pravdou, že né každý zaměstnavatel musí mít zajištěnu OZO BOZP, zjištěná čísla však nejsou vůbec pozitivní.

Odborně způsobilá osoba v požární ochraně / technik požární ochrany, oproti svému kolegovi z oblasti BOZP, dopadli o tupeň lépe. Důvod k oslavě však také chybí. U více než čtvrtiny dotázaných vůbec tyto osoby nepůsobí, další čtvrtina o nich neví. 

K více než tříčtvrtinám respondentů se nedostávají informace o identifikaci nebezpečí a hodnocení rizik a to přesto, že tyto informace jsou určeny promárně jim - zaměstnancům. Je vidět, že mnozí zaměstnavatelé  a nejen ti, zřejmě i OZO BOZP, stále tápou a problematika řízení rizik je v ČR stále ještě v plenkách.

Rovněž za zarážející se dá označit fakt, že méně než polovina dotázaných absolvuje u svého zaměstnavatele pravidelná školení BOZP. Navíc nebylo přesně specifikováno, o jaké konkrétní školení se má jednat. Neinformovanost zaměstnanců má přitom velký vliv na pracovní úrazovost.

Školení o požární ochraně dopadlo jen o nepatrný kousek lépe, než školení BOZP. Zde však může být omluvou, že zaměstnavatelé provozující činnosti bez zvýšeného požárního nebezpečí, tato školení provádět "nemusejí".

Jen pro 11 % respondentů jsou informace získané školeními BOZP, PO přínosné. Toto nízké číslo může svědčit o neodbornosti školitelů (v praxi zejména OZO BOZP) a nedostatečném zájmu zaměstnavatelů, kdy často upředností cenu, před kvalitou a nebo si prostě "kvalitu" neodkáží či nechtějí pohlídat. V horším případě jsou navině pouze zaměstnavatelé, kdy např. po externím školiteli vyžadují provést školení pouze formou "podpisu". Proč však vyhazovat peníze za školení, které není přínosné?

36 % respondentů dostává od svého zaměstnavatele přiděleny OOPP. Otázka není blíže specifikována, takže není zřejmé, zda 64 % respondentů, kteří OOPP nedostávají, na ně dle povahy rizik práce nárok mají, či nikoli.

Většině respondentů, kteří OOPP přiděleny dostávají, se tyto zdají dostatečné. Celým 17 % dokonce přehnané. 

Za celkem alarmující bych označil fakt, že 30 % dotázaných neví, zda má na pracovišti k dispozici lékárničku první pomoci a dokonce 14 % ji k disozici nemá. Vhodný obvazový materiál a řádně vyškolený zaměstnanec na předlékařskou první pomoc, mohou přitom hrát prim při záchraně života.

Možná právě absence řádných školení BOZP zapříčiňuje, že více než 40 % respondentů by svůj pracovní úraz zapisovalo do knihy úrazů. Zaměstnanec je samozřejmě povinnen, úraz bezodkladně ohlásit svému vedoucímu zaměstnanci.

Velmi překvapující zjištění je, že u převážné většiny respondentů neprobíhají "dechové zkoušky na alkohol". Toto preventivní opatření ze strany zaměstnavatele je přitom téměř jediné, které ho může zprostit odpovědnosti za případný pracovní úraz pod vlivem alkoholu u zaměstnance.

Nic překvapivého. Průvodní dokumentace ke strojům, technickýcm zařízením, přístrojům a nářadím zkrátka neletí. Co by to bylo za kutila, kdyby musel používat návod výrobce? Přesto jsou tyto dokumenty, z hlediska právních předpisů a BOZP, jedněmi z nejdůležitějších. 

Požární poplachové směrnice upravují povinnosti osob, při vzniku požáru. Zpracovávají je provozovatelé činností se zvýšeným a vysokým požárním nebezpečím. Ostatní provozovatelé musejí alespoň vyvěsit pokyny, zejména tísňová čísla. Přesto tak očividně nečiní.

U 40 % respondentů požární poplachové směrnice ani nevysí, není se proto čemu divit, že pouze 37 % dotázaných zná význam směrnic.

Velmi alarmující je zjištění, že více než 40 % dotázaných by použilo pěnový hasící přístroj k hašení elektrických zařízení po proudem. Přitom základem pěnového přístroje je voda!

Rovněž velmi nemilé zjištění je fakt, že více než čtvrtina dotázaných je na pracovišti obtěžována kuřáky. V dnešní době, kdy jsou velmi přesně známy účinky kouření je až zarážející, že vůbec ještě někdo kouří.

Závěrečné shrnutí průzkumu