Povinnosti BOZP pro "laiky", část 2: Jedno pracoviště, více zaměstnavatelů

 V minulém díle tohoto seriálu o základních povinnostech zaměstnavatele, ve vztahu k bezpečnosti práce (BOZP), jsem se pokusil osvětlit problematiku řízení rizika.

Dnes navážu a rozeberu s řízením rizika úzce související, důležitou a dost často zcela ignorovanou povinnost.

Jedná se o případy, kdy na jednom pracovišti působí zaměstnanci dvou a více zaměstnavatelů současně. Přitom není rozhodující, zda tito společně plní jeden konkrétní úkol nebo si každá "pracovní četa hledí svého".

Povinnost vyplývá z odst. (3), § 101, zákona č. 262/2006 Sb., Zákoníku práce, v platném znění a jde o to, že zaměstnavatelé zaměstnanců, kteří plní na jednom pracovišti úkoly, jsou povinni se vzájemně písemně informovat o rizicích a o přijatých opatřeních. Pokud budu chronologicky se zákonem pokračovat, kromě písemného informování, jsou tito zaměstnavatelé také povinni, písemnou dohodou určit mezi sebou toho z nich, který bude koordinovat provádění opatření k ochraně bezpečnosti a zdraví zaměstnanců a postupy k jejich zajištění.

Písemné informace o rizicích a o přijatých opatřeních

Uvedu jednoduchý příklad.
Vedoucí malého obchodu, např. květinářství, vyšle svého zaměstnance do hypermarketu, aby tam nakoupil nějaké stuhy na vázání květin. Jakmile takový zaměstnanec překročí vstupní "lítací branku", dojde přesně k našemu případu, kdy působí zaměstnanci dvou zaměstnavatelů na jednom pracovišti. Dejme tomu, že takového zaměstnance v hypermarketu srazí motorový paletovací vozík a způsobí mu vážný úraz. Jak hypermarket prokáže, že onoho zaměstnavatele úrazem postiženého zaměstnance písemně informoval o rizicích? A stal by se úraz, kdyby zraněný věděl, že se v hypermarketu pohybují motorové paletovací vozíky a že si na ně má dát pozor?

Tak přesně takto, to vypadat nemá.

Uvedený příklad možná působí dosti bizardně, ale shrnuje v sobě celý problém věci. Jak efektivně a účinně předávat písemné informace o rizicích všem dotčeným osobám. Navíc povinnost je předat tyto informace přímo zaměstnavateli, nikoli konkrétním zaměstnancům. Tím se ve většině případů problém ještě více komplikuje.

Jak tedy vyřešit problém v uvedeném příkladě? Na to opravdu odpovědět nedokáži. Snad jen, že pod Zákoníkem práce je podepsaný pan Zaorálek a Paroubek, vlastní rukou. Rovněž také doufám, že primárním smyslem této povinnosti je chránit lidské životy a zdraví, proto se snad vztahuje opravdu jen na případy, kdy je zřejmý smysl těchto informací. Což u výše uvedeného není úplně očividné. Proto uvedu druhý příklad, tzv. správnou praxi.

Zůstaňme u výše uvedeného hypermarketu. Vedoucí sekce elektro zjistí, že má vážně poškozený regál. Zavolá proto odbornou firmu, dodavatele regálů, který zajišťuje rovněž servis. Servisní firma zakázku přijme. Nedlouho poté, vedoucímu sekce elektro přijde email, s písemnými informacemi o rizicích a o přijatých informacích. Mimo jiné se zde píše např. i to, že servisní organizace může provádět broušení a manipulace s dlouhým tyčovým materiálem, což může být zdrojem ohrožení pro ostatní osoby, všetně zákazníků hypermarketu a že jako opatření doporučují uzavřít prostor prací. Dále je zde uvedeno, že dodavatel může vyžadovat spolupráci se zaměstnanci hypermarketu, ve věci demontáže regálů, informace o hmotnosti jednotlivých dílů regálu, informace o rizicích s touto manipulací spojených a stanovených opatřeních (požadavek na zdravotní způsobilost, správné manipulační a ergonomické návyky, vybavení vhodnými OOPP - kožené rukavice, bezpečnostní obuv). Vedoucí sekce tedy před příjezdem dodavatele pracoviště ohradí vytyčovací páskou se zákazem vstupu nepovolaných osob. Informace samozřejmě již vytiskl, podepsal a prokazatelně s nimi seznámil všechny relevantní zaměstnance. Po příjezdu dodavatele je takto podepsané předává vedoucímu zaměstnanci dodavatele. Současně s tím vytahuje dohodu, na základě níž vedoucího zaměstnance dodavatele určí jako koordinující osobu pro k provádění opatření k ochraně bezpečnosti a zdraví zaměstnanců.

Pohlídejte si jiskry!

Bohužel v praxi často informace vypadají tak, jak  je uvedeno níže v tabulce, resp. neobsahují téměř žádné užitečné skutečnosti.

Důležité je opravdu si uvědomit, k čemu informace slouží. Smyslem není poskytnout informaci o tom, že můj zaměstnanec bude pracovat s úhlovou bruskou a že má při této práci použít vhodné OOPP. Tato informace je také důležitá, ale ta je předmětem řešení vztahu zaměstnavatel - zaměstnanec, nikoli zaměstnavatel - zaměstnavatel a byla rozebrána v minulém článku o řízení rizika. Smyslem je informovat o tom, že vůbec bude bruska použita, že mohou odletovat žhavíky do okolí a že bude zdrojem hluku. Jako opatření je pak nutné, z okolí práce odstranit hořlavé materiály a osoby, pohybující se v blízkosti prací, např. vybavit vhodnými OOPP.

Další případy, kdy je důležité poskytnout informace o rizicích, jsou např.:

• velké firemní areály, kam vjíždějí externí dodavatelé a pohybují se tu víceméně osamoceně;
• pracoviště, které si pronajali dva a více zaměstnavatelé společně (např. restaurace s barem, kdy bar a "plac vede jeden zaměstnavatel a kuchyni vede druhý zaměstnavatel);
• staveniště;
• pracoviště v lesích a další.

Pokud jste Vy vlastníkem pracoviště, do informací je vhodné rovněž zahrnout skutečnosti ve vztahu k hlavním uzávěrům energií, únikovým cestám, hasícím prostředkům, lékárničkám první pomoci, prostředcích pro přivolání první pomoci apod. Na Vašem pracovišti vždy hrozí reálné riziko vzniku požáru, proto by v informacích měla být uvedena i základní opatření požární ochrany (požární poplachové směrnice).

Nezapomeňte rovněž, že v případech, kdy obdržíte písemné informace o rizicích a o přijatých opatřeních, jste povinni o nich dostatečně a bez zbytečného odkladu informovat odborovou organizaci a zástupce zaměstnanců pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, a nepůsobí-li u Vás, přímo své zaměstnance.

Koordinující zaměstnavatel

V dohodě je samozřejmě vhodné určit konkrétní odpovědnou osobu daného zaměstnavatele. Dle mého názoru je vhodné určit toho zaměstnavatele, který na pracovišti vykonává nejrizikovější práce a konkrétně toho jeho vedoucího zaměstnance, který je na pracovišti pokud možno trvale přítomný.

Takto určená koordinující osoba zejména zajistí, aby byla dodržena veškerá opatření stanovené v písemných informacích o rizicích (všech stran, které si písemné informace předávaly) a zejména dohlíží nad tím, že dodržování těchto opatření je opravdu dostačující. Pokud není, neprodleně sjedná nápravu. Přitom má v bezpečnosti hlavní slovo a to i nad zaměstnanci cizího zaměstnavatele, kteří jí nejsou v rovině pracovněprávních vztahu podřízeni.

Ještě bych zde rád zdůraznil, že se nejedné o koordinátora BOZP na staveništi, ve smyslu zákona č. 309/2006 Sb.

Pochopte smysl výše uvedené povinnosti. Povinnost plňte! Ne však pouze formálně, jak je dnes běžnou praxí, ale tak, aby měla smysl. Neřeště běžná rizika života, jako je zakopnutí, či pád letadla na hlavu. Zaměřte se na podstatné skutečnosti. Zaměřte se na ta rizika, kterými vaši zaměstnanci skutečně mohou ohrozit zaměstnance cizí.