Pracovnělékařské prohlídky u "brigádníků"

Kdy musejí brigádníci, tedy zaměstnanci pracující na základě dohody o provedení práce, na pracovnělékařskou prohlídku? A kdy tato prohlídka již povinna není?

"Brigádník" nemusí na prohlídku, pokud:

• je starší 18ti let;
• zaměstnavatel nemá podezření o jeho zdravotní nezpůsobilosti;
• bude vykonávat výhradně práci zařazenou v kategorii 1 nebo 2 (nikoli 2R);
• součástí práce nebude činnost, představující riziko ohrožení zdraví;
• zdravotní způsobilost k práci nebude upravena jinými právními předpisy (např. řidiči profesionálové, strojvedoucí, apod.).

Pojďme ale tedy postupně, k jednotlivým výše uvedeným pojmům, aby to nebylo tak zamotané.

A zase ta kategorizace prací

Nejprve je nutno si uvědomit, že celý systém pracovnělékařských prohlídek, je dnes provázán s kategorizací prací. V rámci kategorizace je každá práce zaměstnavatele posouzena z hlediska 13ti rizikových faktorů, kterými jsou např. hluk, vibrace, nebezpečné chemické látky, fyzická námaha, pracovní poloha, zátěž teplem, zátěž chladem, biologické činitele a další. Na základě zhodnocení rizikových faktorů, je práce zařazena do jedné ze čtyř kategorií, přičemž kategorie 1 je prací nejméně rizikovou, kategorie 4 je prací velmi rizikovou.

Co se týče brigádníků, předpokládejme, že se jich s ohledem na délku pracovněprávního vztahu, týkají pouze vstupní pracovnělékařské prohlídky.

Vstupní pracovnělékařské prohlídky, zejména definuje § 59, zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, vzpp.

Když lékařská prohlídka, tak u koho?

"Není doktor jako doktor. Rozdíl mezi "obvoďákem" a smluvím lékařem je v tom, že obvoďák nezná pracoviště zaměstnavatele a práce zaměstnanců. Správný smluvní lékař samozřejmě provádí pravidelný dohled nad pracovišti a pracovními činnostmi."

Zde je jasně definováno, že s osobou ucházející se o zaměstnání je ve věci pracovnělékařských prohlídek nakládáno obdobně, jako se zaměstnancem. Dále je řečeno, že vstupní lékařskou prohlídku provádí smluvní poskytovatel pracovnělékařských služeb zaměstnavatele (každý zaměstnavatel jej musí mí zajištěného, viz písm. a), odst. (2), § 54, zákona č. 373/2011 Sb., vzpp) nebo registrující poskytovatel osoby ucházející se o zaměstnání, ale pouze v případě, že jde o práce zařazené do kategorie 1 a součástí práce není činnost, pro jejíž výkon jsou podmínky stanoveny jinými právními předpisy.

Jinými právními předpisy může být zejména zákon č. 262/2006 Sb. Zákoník práce, vzpp a vyhláška č. 79/2013 Sb., vzpp.

Zákoník práce stanoví zvláštní podmínky v případě mladistvých zaměstnanců, tedy těch, kteří ještě nedovršili 18 let věku. 

"V případě mladistvých Zákoník práce jasně ukládá povinnost, ve svém § 247, aby se před vznikem pracovního poměru podrobili pracovnělékařské prohlídce."

Pracovnělékařskou prohlídku u mladistvých provádí výhradně smluvní poskytovatel pracovnělékařských služeb a tato prohlídka, se opakuje nejméně 1 x ročně.

A co to jsou ta rizika ohrožení zdraví?

Co se týče vyhlášky č. 79/2013 Sb., vzpp, ta zejména, v části II, přílohy 2 uvádí tzv. činnosti, které představují riziko ohrožení zdraví. Konkrétně se jedná o:

• práce ve školách a školských zařízeních podle školského zákona, ve zdravotnictví, v zařízeních sociálních služeb, včetně poskytování sociálních služeb ve vlastním sociálním prostředí osob, a práce v dalších zařízeních obdobného charakteru;
• činnosti epidemiologicky závažné;
• obsluha jeřábů, opraváři jeřábů, vazači jeřábových břemen, obsluha zdvihacích ramen, obsluha transportních zařízení včetně výtahů a zakladačů a obsluha důlních těžních strojů, stavebních strojů;
• obsluha a řízení motorových a elektrických vozíků a obsluha vysokozdvižných vozíků;
• řízení motorových vozidel s výjimkou řidičů podle § 87 odst. (1) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů, pokud je tato činnost vykonávána jako obvyklá součást výkonu práce nebo jsou do místa výkonu práce přepravovány další osoby;
• obsluha řídicích center a velínů velkých energetických zdrojů včetně jaderných a chemických provozů, při jejichž havárii by mohlo dojít k ohrožení zaměstnanců či obyvatelstva a k závažným ekologickým následkům;
• nakládání s výbušninami, obsluha nebo opravy tlakových nádob, včetně tlakových lahví, turbokompresorů, chladicích zařízení nad 40 000 kcal (136 360 kJ), vysokonapěťových elektrických zařízení;
• práce v hlubinných dolech;
• práce ve výškách nad úrovní terénu a nad volnou hloubkou nad 10 metrů, kdy je nutné použít prostředky osobní ochrany, kterými jsou osobní ochranné prostředky proti pádu;
• práce záchranářů;
• práce v klimaticky a epidemiologicky náročných oblastech zahraničí;
• hlasová zátěž;
• noční práce.

"Pokud tedy brigádník koná některou z výše uvedených prací / činností je zřejmé, že se nemůže pracovnělékařské prohlídce podrobit u svého registrujícího lékaře, nýbrž výhradně u smluvního poskytovatele pracovnělékařských služeb zaměstnavatele."

Riziko = prohlídka

Vraťme se ale zpět, k zákonu č. 373/2011 Sb., vzpp. Tento zákon dále stanoví, v bodě 2., písm, b), odst. (1), § 59, že zaměstnavatel vstupní lékařskou prohlídku zajistí vždy před uzavřením dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti, má-li být osoba ucházející se o zaměstnání:

• zařazena k práci, která je podle zákona o ochraně veřejného zdraví prací rizikovou (kategorie 2R, 3 a 4) nebo 
• je součástí této práce činnost, pro jejíž výkon jsou podmínky zdravotní způsobilosti stanoveny jinými právními předpisy (viz výše např. Zákoník práce - mladiství zaměstnanci a vyhláška č. 79/2013 Sb., vzpp - rizika ohrožení zdraví); 

Zaměstnavatel může vyžadovat prohlídku

Zaměstnavatel může vstupní lékařskou prohlídku vyžadovat též, má-li pochybnosti o zdravotní způsobilosti osoby ucházející se o práci, která není prací rizikovou a která má být vykonávána na základě dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti.

Je zdravotní prohlídka brigádníka důležitá

"Osoba ucházející se o zaměstnání se považuje za zdravotně nezpůsobilou k výkonu práce, k níž má být zařazena, pokud se nepodrobí vstupní lékařské prohlídce, pokud je pro ni tato prohlídka povinná."

Jinými slovy zaměstnavatel "brigádníka", který se povinně musí podrobit lékařské prohlídce a který tak neučinil, tohoto "brigádníka" s ohledem na ustanovení písm. a), odst. (1), § 103, Zákoníku práce, vzpp, nesmí připustit k práci.

Kdo hradí nálady na prohlídku?

Náklady na lékařskou prohlídku se pohybují od přibližně 400 Kč až po řádově několik tisíc Kč, s ohledem na poskytovatele a zejména, druh a rizikovost práce. Cena za prohlídku je tedy dostatečně vysoká, aby tak odradila případné uchazeče o zaměstnání (brigádu) a rovněž aby odradila zaměstnavatele od případného zaměstnání "brigádníka", zejména potom v případě krátkodobých prací.

"Reálná je možnost, že se o náklady podělí zaměstnavatel se zaměstnancem..."

A jak se na placení prohlídek dívají zákony?

Kdo platí, kdo neplatí, na to nám odpovídá odst. (2), § 59, zákona č. 373/2011 Sb., vzpp, následovně:

1. vstupní lékařskou prohlídku hradí osoba ucházející se o zaměstnání. 
2. zaměstnavatel hradí vstupní lékařskou prohlídku, pokud uzavře s uchazečem o zaměstnání pracovněprávní nebo obdobný vztah, nestanoví-li jiný právní předpis jinak. 
3. bod 1., a 2., se nepoužije, jestliže osoba ucházející se o zaměstnání se s případným zaměstnavatelem nebo zaměstnanec se zaměstnavatelem dohodne jinak nebo stanoví-li právní předpis jinak.

Risknout to bez prohlídky?

Vím o spoustě zaměstnavatelů, kteří právní předpisy obcházejí a prohlídky u "brigádníků" vůbec neřeší. Pojďme tedy zapolemizovat nad tím, zda se jim tento postup vyplatí nebo zda se jim může značně nevyplatit.

Prvním a častým argumentem jsou peníze. I kvalitní zařazení prací a příprava veškeré agendy od profesionálů nestojí tolik, aby tyto služby brigádník svou produktivitou nezaplatil. A co se týče prohlídek? Tak jejich placení může zaměstnavatel plně hodit na brigádníky.

Dalším argumentem je, že jsou prohlídky zbytečné. Však jde jen o 4, 8, 16, 150 hodin práce. Nic se nestane. No možná nic a možná něco. Riziko úrazu je všudypřítomné. A bohužel může stačit jeden úraz, aby jeho následky provázeli i brigádníka, ale i zaměstnavatele celý život.

"I když zavřu své zaujaté profesní oči, rozhodně bych si nedovolil zaměstnat kohokoli, na jakoukoli dobu, aniž bych si ověřil jeho zdravotní způsobilost lékařskou prohlídkou, pokud je pro mě tento postup povinný."

Prohlídka nepovinná. Co teď?

Pokud není pracovnělékařská prohlídka pro uchazeče o zaměstnání ("brigádník") povinná, ještě to nemusí znamenat, že zaměstnavatel na zdravotní způsobilost této osoby nemusí vůbec pohlížet.

Stále zde hraje velkou roli písm. a), odst. (1), § 103, Zákoníku práce, vzpp. Toto ustanovení zaměstnavateli ukládá jasnou povinnost, cituji: 

"Zaměstnavatel je povinen nepřipustit, aby zaměstnanec vykonával zakázané práce a práce, jejichž náročnost by neodpovídala jeho schopnostem a zdravotní způsobilosti."

Dle mého názoru i v případě, že pracovnělékařská prohlídka není povinná, musí zaměstnavatel udělat maximum proto, aby výše uvedené ustanovení Zákoníku práce dodržel. Doporučuji zde, alespoň dát "brigádníkům" k podpisu čestné prohlášení o jejich zdravotní způsobilosti k práci. Přitom prohlášení by mělo obsahovat základní informace o práci, její rizikovosti a kategorií, obdobně jako žádost o pracovnělékařskou prohlídku.

Zvládne to zaměstnavatel sám?

"Zaměstnavatel si samozřejmě vše související s pracovnělékařskými službami může zajistit sám. Ale..."

Nutno podotknout, že se jedná skutečně o velmi důležitou problematiku. Ověření zdravotní způsobilosti může být vyžadována při řešení téměř každého vážnějšího pracovního úrazu. Navíc proces kategorizace prací již vyžaduje určitou odbornost. Další problematickou stránkou věci je administrativní zvládnutí prohlídky (zejména vyplnění komplikované a povinné žádosti o prohlídku).

Nezbývá tedy než popřát zaměstnavatelům hodně štěstí a zejména, doporučit spolupráci s dostatečně kvalifikovanou odborně způsobilou osobou k zajišťování úkolů prevence rizik v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.

Nabídka SAW

• zařazením Vašich prací do kategorií
• vytvořením systému pracovnělékařských služeb v podmínkách Vašeho podnikání;
• zavedení systému pro vedení agendy pracovnělékařských služeb;
• a mnohé další pro zajištění bezpečnosti.