Pracovní úrazy od A po Z: Šetření, řešení, hlášení, dokumentování, odškodnění

Pro řešení pracovních úrazů nyní můžete využít online 
SAW Průvodce řešením pracovních úrazů od A po Z, 
kterého vždy najdete vprav, v rychlém menu.

Pracovní úraz je přesně ta negativní událost, které se BOZP snaží předejít. Přesto ne vždy, se to povede.

Jen v roce 2014 došlo v ČR ke 116ti smrtelným pracovním úrazům a celkově k více než 44 300 pracovních úrazů s pracovní neschopností delší než 3 dny, což odpovídá 120ti úrazům denně.

Jelikož vznik pracovního úrazu sebou přináší řadu negativních důsledků, jsou právními předpisy jasně upraveny požadavky řešení pracovních úrazů.

Touto sérií článků bych rád všechny čtenáře s těmito povinnostmi, zejména tedy co se týče šetření, řešení, hlášení, dokumentování a odškodňování úrazů, řádně obeznámil.

Co to je pracovní úraz?

Je řada zaměstnanců, kteří si myslí, že pracovním úrazem je každé poškození zdraví při práci. Na druhou stranu je velká spousta zaměstnavatelů, kteří si myslí, že pracovním úrazem není prakticky nic.

Odpověď nalezneme, kde jinde, když jde o problematiku BOZP, v § 380, zákona č. 262/2006 Sb., Zákoníku práce, vzpp:

„Pracovním úrazem pro účely tohoto zákona je poškození zdraví nebo smrt zaměstnance, došlo-li k nim nezávisle na jeho vůli krátkodobým, náhlým a násilným působením zevních vlivů při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním.

Jako pracovní úraz se posuzuje též úraz, který zaměstnanec utrpěl pro plnění pracovních úkolů.

Pracovním úrazem není úraz, který se zaměstnanci přihodil na cestě do zaměstnání a zpět.“

Pojďme teď krok po kroku, objasnit jednotlivé definice tohoto šalamounského právního ustanovení.

Kritérium úrazu: „Nezávisle na jeho vůli“

Pracovní úraz se může stát jen nezávisle na vůli úrazem postiženého zaměstnance. Toto ustanovení tedy jasně vylučuje úrazy, které si zaměstnanci způsobí sami, záměrně.

Kritérium úrazu: „Krátkodobým, náhlým a násilným působením zevních vlivů“

Krátkodobé a náhlé působení zcela vylučuje nemoci. U nemocí je nutno dále hodnotit, zda se nemůže jednat o tzv. nemoc z povolání.

Co se týče působení zevních vlivů je zde zřejmé, že za pracovní úraz nemůže být považován infarkt myokardu, pokud tedy nebyl vyvolán přímo působícími vnějšími vlivy, ale byl způsobem výlučně fyziologickým stavem člověka.

Např. k infarktu myokardu nebo jiným závažným srdečním obtížím může dojít, u kardiaků, při působení vysokých teplot. Tedy pokud zaměstnavatel pošle zaměstnance např. k práci do tropického skleníků, nebo sauny nebo i jiného prostředí s vysokou teplotou, čímž dojde k srdeční poruše, může být tento stav posuzován jako pracovní úraz.

Obdobně např. v případě osob s implantovaným kardiostimulátorem, které se dostanou při práci do blízkosti silného elektromagnetického pole (např. magnetické separátory).

Kritérium úrazu: „Při plnění pracovních úkolů“

Co to je plnění pracovních úkolů, jasně definuje § 273, Zákoníku práce, vzpp.

„Plněním pracovních úkolů je:

1. výkon pracovních povinností vyplývajících z pracovního poměru a z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr,
2. jiná činnost vykonávaná na příkaz zaměstnavatele a
3. činnost, která je předmětem pracovní cesty.

Plněním pracovních úkolů je též činnost:

1. konaná pro zaměstnavatele na podnět odborové organizace, rady zaměstnanců, popřípadě zástupce pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci nebo ostatních zaměstnanců, popřípadě
2. činnost konaná pro zaměstnavatele z vlastní iniciativy, pokud k ní zaměstnanec nepotřebuje zvláštní oprávnění nebo ji nevykonává proti výslovnému zákazu zaměstnavatele, jakož i
3. dobrovolná výpomoc organizovaná zaměstnavatelem.“

Kritérium úrazu: „v přímé souvislosti s plněním pracovních úkolů“

Co to je plnění pracovních úkolů, jasně definuje § 273, Zákoníku práce, vzpp.

„V přímé souvislosti s plněním pracovních úkolů jsou:

1. úkony potřebné k výkonu práce a
2. úkony během práce obvyklé nebo nutné před počátkem práce nebo po jejím skončení a
3. úkony obvyklé v době přestávky v práci na jídlo a oddech konané v objektu zaměstnavatele a dále
4. vyšetření u poskytovatele zdravotních služeb prováděné na příkaz zaměstnavatele nebo
5. vyšetření v souvislosti s noční prací, ošetření při první pomoci a cesta k němu a zpět.

Takovými úkony však nejsou:

1. cesta do zaměstnání a zpět,
2. stravování,
3. vyšetření nebo ošetření u poskytovatele zdravotních služeb ani cesta k němu a zpět, pokud není konána v objektu zaměstnavatele.

V přímé souvislosti s plněním pracovních úkolů je školení zaměstnanců organizované zaměstnavatelem nebo odborovou organizací, popřípadě orgánem nadřízeným zaměstnavateli, kterým se sleduje zvyšování jejich odborné připravenosti.“

Kritérium úrazu: „Pro plnění pracovních úkolů“

Definici „pro plnění pracovních úkolů“ v Zákoníku práce nenajdeme. Jsou to tak trochu otevřená vrátka pro sporné případy, kdy je zřejmé, že zaměstnanec jednal ve prospěch zaměstnavatele a z důvodu tohoto jednání utrpěl úraz.

Uvedu typický příklad:

„Zaměstnanec, Franta Flinta si splní svou zákonnou povinnost, dle písm. d), § 301, Zákoníku práce, vzpp (Zaměstnanci jsou povinni střežit a ochraňovat majetek zaměstnavatele před poškozením, ztrátou, zničením a zneužitím) tím, že vedoucímu nahlásí svého kolegu Lojzu Nečestného, který zaměstnavateli krade elektrickou vrtačku. Za pokus o krádež je Lojza propuštěn.

O týden později se Franta i Lojza potkají v místní hospodě, na pivu. Po pár pivech slovo dalo slovo a byla z toho pěkná mela, po níž Franta skončil na úrazovce v nemocnici.“

Jelikož k bitce došlo proto, že Lojza byl na Frantu naštvaný kvůli tomu, že jej Franta udal zaměstnavateli, dá si i takový úraz posuzovat jako úraz pracovní.

Tak je to pracovní úraz nebo ne?

Dle výše uvedených definic a kritérií pouze víme, které úrazy lze posuzovat jako pracovní. O uznání úrazu za pracovní však vždy rozhoduje výhradně zaměstnavatel.

Pokud s rozhodnutím zaměstnavatele úrazem postižený zaměstnanec nesouhlasí, má možnost se obrátit (doporučuji v tomto pořadí):

1. na osobu odborně způsobilou k zajišťování úkolů prevence rizik v oblasti BOZP, pokud u zaměstnavatele působí;
2. přímo na zaměstnavatele;
3. na odborovou organizaci, radu zaměstnanců nebo zástupce pro BOZP, pokud u zaměstnavatele působí;
4. na místně příslušný oblastní inspektorát práce, který celou věc prošetří a navrhne opatření
5. nebo věc řešit soudní cestou – to by však měla vždy být až poslední možnost.

Stal se pracovní úraz – co teď?

Nyní už víme, jaké úrazy lze a jaké nelze považovat za úrazy pracovní.

Jaký je tedy postup v případě, že se stane úraz zaměstnance?

Postup by se dal shrnout do několika základních kroků:

1. poskytnout první pomoc a zajistit bezpečnost osob;
2. evidovat úraz (v knize úrazů);
3. ohlásit úraz (pokud je to povinné);
4. vyšetřit úraz;
5. navrhnout opatření proti opakování úrazu;
6. zajistit úkony ohledně záznamu o úraze a záznamu o úraze – hlášení změn (pokud se k úrazu vztahují);
7. odškodnit úraz.

Jednotlivé kroky se pokusím vysvětlit níže, v podkapitolách.

Poskytnutí první pomoci, zajištění bezpečnosti osob

Prvním úkolem, pokud se zaměstnanci stane úraz, je poskytnutí první pomoci úrazem postiženému zaměstnanci / zaměstnancům. Velmi důležité je rovněž zajistit bezpečnost ostatním osobám, včetně případných zachránců. Typicky při úraze elektrickým proudem – vypnout el. proud.

Pro poskytnutí odpovídající první pomoci je nutné:

1. aby měl první pomoc kdo poskytnout (pozor na osamoceně pracující zaměstnance – nutno vyřešit odpovídající prostředky pro přivolání první pomoci nebo systém dohledu);
2. aby zachránce uměl první pomoc poskytnout (zaměstnavatel je povinen určit počet, dle velikosti pracovišť a rizikovosti prací a ve spolupráci se smluvím poskytovatelem pracovnělékařských služeb zajistit proškolení zaměstnanců k první pomoci);
3. aby byly k dispozici prostředky pro poskytnutí a přivolání první pomoci (zaměstnavatel má povinnost, v dohodě se smluvním poskytovatelem pracovnělékařských služeb, pracoviště vybavit prostředky pro poskytnutí a přivolání první pomoci).

Evidence úrazů

Problematiku evidence pracovních úrazů upravuje § 2, NV. č. 201/2010Sb., vzpp.

„Zaměstnavatel vede evidenci o úrazech v knize úrazů v elektronické nebo listinné podobě."

V sekci ke stažení, si můžete zdarma stáhnout SAW Knihu úrazů.

Všimněte si, že nařízení vlády mluví jen o úraze, nikoli o pracovních úrazech. Je tedy nutno evidovat všechny úrazy, i když zřejmě nejsou pracovní.

V nařízení rovněž není specifikováno, o jakých úrazech je řeč. Evidence se tedy týká všech úrazů, bez ohledu na jejich závažnost. Tedy i drobných poranění.

Jelikož evidenci vede zaměstnavatel je logické, že hrozí riziko, že se o všech úrazech nedoví. Tj. nemůže je evidovat. Zákoník práce myslí i na tyto případy a proto je zákonnou povinností každého zaměstnance, bezodkladně hlásit svůj pracovní úraz a úraz, jehož se stane svědkem.

Další důležitou povinností a bohužel často opomíjenou, je povinnost v případě, kdy zaměstnanci působí na pracovišti jiných zaměstnavatelů – jsou na tato pracoviště vyslání plnit své pracovní úkoly. V těchto případech platí, že úraz takového zaměstnance evidují oba zaměstnavatelé – tedy zaměstnavatel úrazem postiženého zaměstnance a zaměstnavatel, na jehož pracovišti k úrazu došlo.

Poslední důležitou povinností je, že zaměstnavatel musí vydat zaměstnanci na jeho žádost potvrzenou kopii nebo výpis údajů v knize úrazů o jeho úrazu; dojde-li ke smrtelnému úrazu, zaměstnavatel je vydá rodinným příslušníkům zaměstnance na jejich žádost.

Co musí obsahovat kniha úrazů, můžete zjistit z našeho vzoru knihy, vypracovaného dle platných právních předpisů 2015, který si můžete stáhnout zdarma na tomto odkaze: SAW Kniha úrazů 2015.

Hlášení pracovního úrazu

V případě hlášení pracovního úrazu již se dostáváme plně do režimu nařízení vlády č. 201/2010 Sb., vzpp.

Zaměstnavatel je povinen ohlásit pracovní úraz, bez zbytečného odkladu:

1. územně příslušnému útvaru Policie České republiky, nasvědčují-li zjištěné skutečnosti tomu, že v souvislosti s pracovním úrazem byl spáchán trestný čin a v případě smrtelných pracovních úrazů;
2. odborové organizaci a zástupci pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci;
3. příslušnému oblastnímu inspektorátu práce, došlo-li k úrazu u fyzické nebo právnické osoby, která podle jiného právního předpisu podléhá jeho kontrolní působnosti, a trvá-li hospitalizace úrazem postiženého zaměstnance více než 5 dnů nebo lze-li vzhledem k povaze zranění takovou dobu hospitalizace předpokládat a v případě smrtelných pracovních úrazů;
4. příslušnému obvodnímu báňskému úřadu, podléhá-li činnost, pracoviště nebo technické zařízení vrchnímu dozoru podle jiného právního předpisu, jde-li o závažný pracovní úraz podle jiného právního předpisu a v případě úrazů smrtelných;
5. zaměstnavateli, který zaměstnance k práci u něho vyslal nebo dočasně přidělil;
6. zdravotní pojišťovně, u které byl smrtelným pracovním úrazem postižený zaměstnanec pojištěn.

Způsob hlášení úrazu není stanoven. Vždy je lepší použít prokazatelného způsobu, jako např. email nebo doporučený dopis, před způsoby těžce prokazatelnými, jako např. telefonické oznámení.

Šetření pracovního úrazu

Podle odst. (1), § 105, Zákoníku práce, vzpp, má zaměstnavatel jasně stanovené povinnosti, co se týče šetření pracovních úrazů.

„ Zaměstnavatel, u něhož k pracovnímu úrazu došlo, je povinen:

1. objasnit příčiny a okolnosti vzniku tohoto úrazu za účasti:
   1. a. zaměstnance, pokud to zdravotní stav zaměstnance dovoluje;
   2. svědků a za účasti 
   3. odborové organizace a zástupce pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a 
2. bez vážných důvodů neměnit stav na místě úrazu do doby objasnění příčin a okolností vzniku pracovního úrazu. „

Jak již víme z předcházející kapitoly, pokud se jedná o úraz zaměstnance jiného zaměstnavatele, je zaměstnavatel, na jehož pracovišti k úrazu došlo povinen, bez zbytečného odkladu uvědomit zaměstnavatele úrazem postiženého zaměstnance, umožnit mu účast na objasnění příčin a okolností vzniku pracovního úrazu a seznámit ho s výsledky tohoto objasnění.

Zcela ideální je vypracovat o šetření úrazu dokumentaci, včetně fotodokumentace, popř. i videodokumentace a co nejdříve zaprotokolovat případné svědecké výpovědi.

Opatření proti opakování pracovního úrazu

Zákoník práce v povinnostech uložených zaměstnavateli, ve vztahu k pracovním úrazům dále pokračuje. Jasně ukládá zaměstnavateli povinnost, svým odst. (5), § 105:

„Zaměstnavatel je povinen přijímat opatření proti opakování pracovních úrazů.“

Všimněte si, že povinnost je znovu bez bližší specifikace závažnosti úrazu. Tj. zaměstnavatel musí přijímat opatření i proti opakování drobných úrazů a to se v praxi děje jen velmi málo kdy. U některých zaměstnavatelů dokonce vidím, že v knize úrazů je např. i 20x zapsán téměř totožný úraz, pro stejnou příčinu. Toto je typický příklad toho, že je zřejmě něco špatně a že k úrazu nedochází jen čistě neopatrným chováním zaměstnance.

Vznik pracovního úrazu je způsobem určitým nebezpečným faktorem pracovního prostředí. Je tedy nanejvýše vhodné, při řešení pracovního úrazu a přijímání opatření, sáhnout po dokumentaci řízení rizik a v případě, že nebezpečí, které úraz způsobilo a riziko z něj plynoucí není hodnoceno, provést aktualizaci této dokumentace.

Záznam o úraze – vyhotovení, předání, zaslání

Podle odst. (3), § 105, Zákoníku práce, vzpp je zaměstnavatel povinen, u všech pracovních úrazů, jejichž následkem došlo:

1. ke zranění zaměstnance s pracovní neschopností delší než 3 kalendářní dny, nebo
2. k úmrtí zaměstnance,

vyhotovit tzv. záznam o úraze. Vzor záznamu o úraze je stanoven přílohou 1, nařízení vlády č. 201/2010 Sb., vzpp. Porobnosti stanoví odst. (3), § 105, Zákoníku práce, vzpp a §§ 5, 6, 7, 7a, NV. č. 201/2010 Sb., vzpp.

Záznam o úrazu vyhotovuje zaměstnavatel úrazem postiženého zaměstnance neprodleně, nejpozději však do 5 pracovních dnů ode dne, kdy se o úrazu dozvěděl. Záznam o úrazu předá zaměstnavatel bez zbytečného odkladu oprávněným osobám, tj. jedno vyhotovení záznamu o úrazu je povinen zaměstnavatel předat postiženému zaměstnanci a v případě smrtelného pracovního úrazu jeho rodinným příslušníkům.

Zaměstnavatel zašle záznam o úrazu za uplynulý kalendářní měsíc nejpozději do pátého dne následujícího měsíce nebo v případě smrtelných pracovních úrazů nejpozději do 5 dnů ode dne, kdy se o úrazu dověděl:

1. územně příslušnému útvaru Policie České republiky, nasvědčují-li zjištěné skutečnosti tomu, že v souvislosti s pracovním úrazem byl spáchán trestný čin nebo v případě smrtelného pracovního úrazu;
2. příslušnému oblastnímu inspektorátu práce, došlo-li k úrazu u fyzické nebo právnické osoby, která podle jiného právního předpisu podléhá jeho kontrolní působnosti;
3. příslušnému obvodnímu báňskému úřadu, podléhá-li činnost, pracoviště nebo technické zařízení vrchnímu dozoru podle jiného právního předpisu;
4. zdravotní pojišťovně, u které je pracovním úrazem postižený zaměstnanec pojištěn.

Zaměstnavatel zašle pro účely likvidace pojistných událostí z důvodu zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání záznam o úrazu i organizační jednotce pojišťovny, u které je pro tento účel pojištěn (Česká pojišťovna nebo Kooperativa pojišťovna).

V případech, kdy dojde ke změně skutečností, uvedených v zaslaném záznamu o úraze (např. příčiny úrazu, délka hospitalizace, doba trvání pracovní neschopnosti, porušení právních předpisů apod.), je povinnosti zaměstnavatele, vypracovat záznam o úraze – hlášení změn, jehož vzor je upraven přílohou 2, k NV. č. 201/2010 Sb.

Podrobnosti o vypracování a zaslání záznamu o úraze – hlášení změn, jsou upraveny § 8, NV. č. 201/2010 Sb., viz níže.

Byl-li zaměstnavatelem odeslán záznam o úrazu a následně se zaměstnavatel dozví o skutečnostech, které vedou ke změně v něm uvedených údajů, vyhotoví zaměstnavatel úrazem postiženého zaměstnance záznam o úrazu - hlášení změn.

Záznam o úrazu - hlášení změn vyhotoví zaměstnavatel úrazem postiženého zaměstnance v případě, že:

1. hospitalizace úrazem postiženého zaměstnance přesáhla 5 po sobě jdoucích dnů a byla ukončena po odeslání záznamu o úrazu;
2. dočasná pracovní neschopnost úrazem postiženého zaměstnance v důsledku jeho úrazu byla ukončena po odeslání záznamu o úrazu;
3. zaměstnanec postižený úrazem na jeho následky nejpozději do 1 roku zemřel;
4. došlo ke změně v posouzení zdroje nebo příčiny úrazu, povahy úrazu, popřípadě k jiným skutečnostem majícím vliv na zpracování a obsah záznamu o úrazu - hlášení změn;
5. na základě téhož pracovního úrazu vznikla a byla ukončena další pracovní neschopnost.

Záznam o úrazu - hlášení změn zašle zaměstnavatel úrazem postiženého zaměstnance nejpozději do pátého dne následujícího měsíce:

1. příslušnému oblastnímu inspektorátu práce, došlo-li k úrazu u fyzické nebo právnické osoby, která podle jiného právního předpisu podléhá jeho kontrolní působnosti;
2. příslušnému obvodnímu báňskému úřadu, podléhá-li činnost, pracoviště nebo technické zařízení vrchnímu dozoru podle jiného právního předpisu;
3. zdravotní pojišťovně, u které je pracovním úrazem postižený zaměstnanec pojištěn;
4. územně příslušnému útvaru Policie České republiky, nasvědčují-li zjištěné skutečnosti tomu, že v souvislosti s pracovním úrazem byl spáchán trestný čin nebo v případě smrtelného pracovního úrazu.

Zaměstnavatel zašle pro účely likvidace pojistných událostí z důvodu zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání a při smrtelném pracovním úrazu záznam o úrazu - hlášení změn i organizační složce pojišťovny, u které je pro tento účel pojištěn.

V případě, že došlo ke změně v posouzení zdroje nebo příčiny úrazu, povahy úrazu, popřípadě k jiným skutečnostem majícím vliv na zpracování a obsah záznamu o úrazu - hlášení změn, předá zaměstnavatel jedno vyhotovení záznamu o úrazu - hlášení změn úrazem postiženému zaměstnanci a v případě smrtelného pracovního úrazu jeho rodinným příslušníkům.

Odškodnění úrazu

Odškodnění úrazu je poměrně složitý administrativně právní proces. Předmětem tohoto článku není pojednávat o přesné výši finančních náhrad, na něž má zaměstnanec nárok, ale rámcově objasnit způsob odškodnění pracovních úrazů.

Nejprve se stručně pokusím osvětlit způsob odškodnění – kdo co.

Stane se vážný pracovní úraz s trvalými následky – přijde o nohu. K úrazu došlo i vinou zaměstnance – porušil předpisy BOZP. Zaměstnanec si při úraze zničil své nové, osobní boty.

Zaměstnavatel se částečně zprostil odpovědnosti, jelikož k úrazu došlo i zaviněním zaměstnance. Zaměstnavatel rozhodl, že zaměstnanci bude kráceno odškodnění o 30% (zříká se odpovědnosti o 30%). V uvedeném případě tedy zaměstnanci náleží následující odškodné:

• zaměstnanec bude dostávat nemocenskou
  • náleží po třech dnech pracovní neschopnosti, prvních 21 dnů platí zaměstnavatel, poté platí správa sociálního zabezpečení;
  • hradí se do výše cca 60% výše průměrné měsíční mzdy;
• náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti
  • platí zaměstnavatel;
  • dle rozhodnutí zaměstnavatele se krátí o 30%;
  • stručně řečeno se jedná o rozdíl mezi výší průměrné mzdy a výší nemocenské (tj. 40% mzdy);
  • hradí zaměstnavatel;
  • hradí se průběžně, měsíčně, pokud se zaměstnavatel se zaměstnancem nedohodne jinak;
• náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti
  • platí zaměstnavatel;
  • dle rozhodnutí zaměstnavatele se krátí o 30%;
  • náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při uznání invalidity přísluší zaměstnanci ve výši rozdílu mezi průměrným výdělkem před vznikem škody a výdělkem dosahovaným po pracovním úrazu s připočtením případného invalidního důchodu pobíraného z téhož důvodu;
• zaměstnanec má nárok na bolestné
  • platí zaměstnavatel;
  • dle rozhodnutí zaměstnavatele se krátí o 30%;
  • POZOR! Vyhláška č. 440/2001 Sb., kterou se určovaly body a výše bolestného, je dnes zrušena. Náhrada za tuto vyhlášku doposud není. Tj. můžete postupovat dle stále vyhlášky – nechat si vyplnit posudek o bolestném, kdy 1 bod = 120 Kč. Pokud se vám takové odškodné zdá být malé, můžete až k soudu a říci si o odškodné větší. Dokonce dnes již existuje nezávazná metodika, kdy se 1 bod odškodňuje jako 1% z průměrné měsíční mzdy v ČR, tj. 1 bod = cca 250 Kč, což je více než dvojnásobek dle staré metodiky. Zejména v případě vážných úrazů, kdy jde o vysoké finanční částky za bolestné, se tedy úrazem postiženému zaměstnanci skutečně může vyplatit soudit se se zaměstnavatelem;
• zaměstnanec má nárok odškodnění ztížení společenského uplatnění
  • platí zaměstnavatel;
  • dle rozhodnutí zaměstnavatele se krátí o 30%;
  • POZOR! Vyhláška č. 440/2001 Sb., zrušena. Platí totéž, jako v případě bolestného.
• zaměstnanec má nárok na účelně vynaložené náklady spojené s léčením
  • hradí zaměstnavatel;
  • dle rozhodnutí zaměstnavatele se krátí o 30%;
  • do těchto nákladů mohou spadat náklady za léky, zdravotní pomůcky, jízdenky na ošetření apod.
• zaměstnanec má nárok na náhradu věcné škody
  • hradí zaměstnavatel;
  • dle rozhodnutí zaměstnavatele se krátí o 30%;
  • do těchto náhrad patří náhrada za věci zaměstnance, které si vlivem úrazu zničil.

Zaměstnavatel je samozřejmě pro případ své odpovědnosti z titulu pracovních úrazů ze zákona pojištěn, zpravidla u Kooperativy pojišťovny. Dle dohody, Kooperativy náklady na úraz za zaměstnavatele uhradí buď přímo zaměstnanci, nebo zpětně zaměstnavateli.

V případě, kdy zaměstnavatel nese za pracovní úraz část nebo celou odpovědnost – porušil právní a ostatní předpisy k zajištění BOZP, může po něm chtít např. zdravotní pojišťovna zaměstnance úhradu nákladu na léčení – tzv. regres.

Pracovním úrazům se raději vyhnout

S pracovními úrazy není spojeno jen riziko nákladů na jejich odškodnění, samozřejmostí je i to, že v případě provinění zaměstnavatele, tomuto může být uložena sankce až do výše 2 000 000 Kč od oblastního inspektorátu práce. Zejména u Vážných úrazů, se zaměstnavatel navíc nemůže kontrole inspektorátu vyhnout, jelikož je jeho povinností úraz bezodkladně ohlásit. Pokud tak neučiní, opět se vystavuje poměrně vysoké sankci, až 400 000 Kč.

Finanční ztráty mohou vznikat i nepřímo. Např. šetření smrtelného úrazu může zabrat i několik dnů, kdy bude pracoviště „zapečetěno“ – mimo provoz. Přerušená výroba, pozdní termíny dodání, ztráta klientů, ztráta dodavatelů atd.

Dalšími negativními důsledky pracovních úrazů jsou samořezně důsledky psychosociální. Přeci jen mít na svědomí vážné poškození zdraví člověka nebo dokonce jeho smrt, to s psychikou člověka zamává. Ničemu nepřidá ani jednání s pozůstalými apod.

Ze všech výše uvedených důvodů je samozřejmě důležité, pracovním úrazům za každou cenu předcházet. Nejvhodnějším způsobem k tomu je, soustavně vytvářet bezpečné a zdraví neohrožující pracovní prostředí a pracovní podmínky vhodnou organizací bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a přijímáním opatření k předcházení rizikům. Toho může být dosáhnuto zejména soustavnou péčí osoby odborně způsobilé k zajišťování úkolů prevence rizik v oblasti BOZP.

Nyní je tedy ten nejvhodnější čas, zvážit výběr toho správného „bezpečáka“.