01.03.2015 09:08
Řízení firemního vozidla je jednou z nejrizikovějších činností, kterou Vaši zaměstnanci mohou vykonávat. Jestliže nic nechcete ponechat náhodě, rád Vám poskytnu své zkušenosti a znalosti.
V tomto článku bych chtěl zopakovat zásady pro zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci zaměstnanců - řidičů vozidel do 3,5 t. Tedy tzv. "řidičů referentů."
Předně je nutno podotknout, že všechny níže uvedené zásady se vztahují jak na řidiče pravidelné, kteří řídí např. každý den nebo několikrát do týdne, tak i na řidiče ojedinělé, kteří jedou vozidlem např. jen jednou v roce. Rovněž není rozhodující, zda zaměstnanec řídí vozidlo firemní nebo vozidlo osobní. Důležitá je pouze skutečnost, že řídí na pokyn zaměstnavatele jakož to součást svých pracovních úkolů a že se tak stává účastníkem silničního provozu.
Na úvod rovněž ještě poznamenám, že zde také není rozhodující kategorie vozidla (osobní - kategorie M, nákladní, kategorie N1), nýbrž pouze jeho nejvyšší povolená hmotnost, která musí být do 3,5 t.
Řízení vozidla - riziková činnost
O tom, že řízení vozidla je skutečně jednou z nejrizikovějších prací, napoví statistiky policie ČR a Českého statistického úřadu. Jen stručně tedy.
V roce 2013 (novější přesné statistiky doposud nejsou), došlo k více než 20 000 dopravních nehod se zraněním a dalším více než 60 000 dopravních nehod s pouze hmotnou škodou. Přičemž 4,7% z více než 42 000 hlášených pracovních úrazů, bylo způsobeno pozemními vozidly a ostatními dopravními prostředky (nejsou zde zahrnuty mobilní stroje a zařízení). To je tedy více nž 2000 pracovncíh úrazů způsobených pozemními vozidly, což je přibližně 5 úrazů denně.
Zdravotní způsobilost řidičů "referetnů"
Zdravotní způsobilost řidičů "referentů" se řídí stejně jako zdravotní způsobilost ostatních zaměstnanců,
zákonem č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, vzpp a jeho prováděcí
vyhláškou č. 79/2013 Sb., vzpp. Z těchto předpisů jasně plyne, že činnost řízení vozidla do 3,5 t je činností, která představuje tzv. riziko ohrožení zdraví.
Kdo provádí zdravotní prohlídku řidičů "referentů"?
Záleží na tom, zda je řízení vozidla obvyklou součástí pracovních povinností zaměstnance. Pokud ano, jde o riziko ohrožení zdraví a je nezbytně nutné, aby pracovnělékařskou prohlídku prováděl smluvní poskytovatel pracovnělékařských služeb zaměstnavatele (dříve závodní lékař). S tímto musí mít zaměstnavatel uzavřenu písemnou smlouvu, dle ustanovení
písm, a), odst. (2), § 54, zákona č. 373/2011 Sb., vzpp.
Pokud zaměstnanec řídí vozidlo pouze výjimečně, práce zaměstnance je zařazena výlučně do kategorie 1 a součástí tété práce nejsou činnosti, předtavující rizika ohrožení zdraví, může pracovnělékařskou prohlídku provést registrující lékař zaměstnance ("obvoďák").
A jaké jsou lhůty periodických prohlídek řidičů "referentů"?
Lhůty pro periodické pracovnělékařské prohlídky jsou stanoveny dle věku řidiče. Řidiči do 50 let věku se prohlídce podrobí ve hůtě 1 x 6 let, řidiči po dovršení 50 let věku ve lhůtě 1 x 4 roky. Při prohlídce se provádí zejména základní vyšetření a orientační vyšetření zraku.
Pozor však na skutečnost, že tato prohlídka nenahrazuje prohlídku k ostatním pracem. Tj. pokud řidič vozidla do 3,5 t např. pracuje v riziku hluku, tj. v práci rizikové zařazené do kategorie 3, musí nad rámec prohlídky pro řidiče chodit ještě na prohlídku ve vztahu k této rizikové práci a to každé 2 roky.
Více o zařazení prací do kategorií a lhůtách pracovnělékařských prohlídek, naleznete v
tomto článku.
Pozor na starší zaměstnance!
Podle zákona o provozu na pozemních komunikacích,
§ 87 platí:
"Držitel řidičského oprávnění, který není osobou uvedenou v odstavci 1, je povinen se podrobit pravidelné lékařské prohlídce nejdříve šest měsíců před dovršením 65 a 68 let věku a nejpozději v den dovršení stanoveného věku, po dovršení 68 let věku pak každé dva roky."
Toto je povinností fyzické osoby, avšak zaměstnavatel si platnost prohlídky samozřejmě musí prověřit, než zaměstnance k řízení připustí.
Odborná způsobilost řidičů "referentů"
Zcela zřejmým předpokladem, ve vztahu k odborné způsobilosti řidiče, je, že řidič je držitelem řidičského průkazu, který ho opravňuje k řízení vozidla. Zde pozor na přípojná vozidla kategorie O (vozíky).
Jinak se odborná způsobilost řidičů nijak neliší od odborné způsobilosti kterého koliv jiného zaměstnance. Dle ustanovení
odst. (2), § 103, zákona č. 262/2006 Sb., Zákoníku práce, vzpp, je zaměstnavatel povinen zajistit zaměstnancům školení o právních a ostatních předpisech BOZP, které se vztahují k jimi vykonávané práci. Co to jsou právní a ostatní předpisy definuje
§ 349, Zákoníku práce.
Z čeho tedy řidiče "referenty" školit?
Řidiči tedy musejí absolvovat školení o právních a ostatních předpisech před zahájením práce - řízení a dále v periodách stanovených zaměstnavatelem. Do školení by měly být, kromě obecně závazných předpisů zahrnuty i konkrétní předpisy vztahující se k práci řidiče, kterými především jsou:
- dopravní předpisy (zákon o silničním provozu);
- místní provozní bezpečnostní předpis zaměstnavatele, vypracovaný dle požadavků NV. č. 168/2002 Sb.;
- návod k obsluze vozidla;
- bezpečnostní listy (nafta, benzín, provozní kapaliny);
- dokumentace k identifikaci nebezpečí, hodnocení rizik a přijímání opatření, tedy dokumenty tzv. "řízení rizik".
Rovněž je dobré nezapomínat, že zaměstnavatel je povinen stanovit způsob ověření znalostí školených zaměstnanců. Není zde vhodné volit formu ústního přezkoušení, jelikož je pak poměrně náročné dokladování takového přezkoušení (jaké otázky byly položeny, jak byly otázky položeny, jak školení odpovídali, jak byly odpovědi vyhodnoceny, jaká byla metodiky pro vyhodnocení apod.). Jako mnohem výhodnější se zde jeví varinata přezkoušení formou zkušebního testu.
Je nutný průkaz o proškolení?
Stále se setkávám s dotazy, zda musí míř řidiči firemních vozidel u sebe při řízení průkaz, tj. doklad o proškolení. Odpověď je jednoduchá. Ne. Žádný právní předpis tuto povinnost neukládá. Kartičky jsou proto přežitkem a představují zbytečnou administrativní zátěž. Důležité je, aby doklady o proškolení měl u sebe zaměstnavatel.
Doba jízdy, bezpečnostní přestávky
Poslední důležitou a často i palčivou otázkou je doba jízdy a čerpání bezpečnostních přestávek u řidičů do 3,5 t. Nutno hned na úvod podotknout, že na řidiče vozidel do 3,5 t se nevztahuje
NV. č. 598/2006 Sb., kterým se stanoví odchylná úprava pracovní doby a doby odpočinku zaměstnanců v dopravě, vzpp.
V případě řidičů vozidel do 3,5 t, tedy platí pouze standartní ustanovení Zákoníku práce, pro úpravu pracovní doby. Zejména důležité je sledovat nařízenou práci přes čas (max 8 hod / týden, max 150 hod / rok) a dobu odpočinku mezi směnami, která musí být 11 hodin, nejméně však 8 hod (při dodržení dalších ustanovení Zákoníku práce).
Řidiči "referenti" a bezpečnostní přestávky?
Jelikož je samozřejmě řízení činností náročnou na soustředení, přeci jen jisté omezení zde přináší již výše zmíněné nařízení vlády č. 168/2002 Sb., konkrétně ve své
příloze 1.
Toto nařízení jasně stanoví, že řidiči musejí čeprat tzv. bezpečnosntí přestávku a to nejdéle po 4,5 hodinách jízdy, v délce nejméně 30 min. Bezpečnostní přestávka může být rozdělena do dvou částí v trvání nejméně 15 minut zařazených do doby řízení.
Důležité je rovněž upozornit na skutečnost, že za dobu řízení se považuje i přerušení řízení na dobu kratší než 15 minut (např. rychlá nakládka / vykládka).
Během bezpečnostní přestávky není povoleno vykonávat pracovní činnosti pro zaměstnavatele. Vyjímkou je provádění dohledu nad vozidlem. Přestávka skutečně slouží na odpočinek a může být spojena s přestávkou na jídlo a oddech. Bezpečnostní přestávka se samozřejmě započítává do pracovní doby a zaměstnanci za ni náleží odměna.
Příklad pracovní směny řidiče "referenta"
Uvedu tedy modelový příklad maximálního výkonu při řízení vozidla.
Zaměstnanec zahájí pracovní směnu v 6:00 hod (ihned vyjíždí vozidlem).
1. 6:00 --> 10:30 | 4,5 hod (řízení vozidla);
2. 10:30 --> 11:00 | 0,5 hod (bezpečnostní přestávka + přestávka na jídlo a oddech);
3. 11:00 --> 14:00 | 3 hod (řízení vozidla);
------- začátek práce přes čas
4. 14:00 --> 15:30 | 4,5 hod (řízení vozidla);
5. 15:30 --> 16:00 | 0,5 hod (bezpečnostní přestávka + přestávka na jídlo a oddech);
6. 16:00 --> 20:30 | 4,5 hod (řízení vozidla);
7. 20:30 --> 21:00 | 0,5 hod (bezpečnostní přestávka + přestávka na jídlo a oddech);
8. 21:00 --> 22:00 | 1 hod (řízení vozidla).
Celkem pracovní směna 16 hod.
Další nepřetržitý odpočinek mezi směnami musí být prodloužen o tu dobu, o kterou byl předchozí odpočinek zkrácen.
A co tedy evidovat?
Z hlediska bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, není nutno evidovat odkud kam se jede, kolik km se ujelo ani kdy kolil bylo čerpáno pohonných hmot. Není ani nutno vést knihu jízd.
Z hlediska bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, je nezbytně nutné evideovat dobu jízdy a dobu čerpání bezpečnostních přestávek. V záznamech se pak nesmí objevit např. údaj (odkezd 7:00, příjezd 14:30), přestože by se jednalo o kráté popojíždky po městě a celková doba řízení by byla pouze 2 hodiny.
Evidence musí být vedena v listinné formě nebo technických zařízením. Žádná jiná možnost nepříchází v úvahu. Nelze tedy evidenci vést např. v "excelu" a záznamy dopisovat zpětně. Také není možné používat např. GPS lokátory, které zpravidla neumí rozlišit mezi stáním v koloně a stáním za účelem bezpečnostní přestávky.
Jako skutečně nejjednodušší varianta se naskýtá, vedení listinné knihy jízd.
Způsob vedení evidence je rovněž předmětem kontrol inspektorů práce.
V případě, že máte v této problematice stále nejasnosti, dotazy, popř se chcete podělit o své zkušenosti, můžete tak učinit v diskusi pod článkem nebo v
diskusním fóru webu.
Můžeme pro Vás samozřejmě provést vše potřebné k tomu, aby bezpečnost a ochrana zdraví při práci, ve vztahu k řízení vozidel, byla zajištěna. Zejména tedy:
Zobrazit profil uživatele Ing. Vít Hofman
